O změně klimatu se vědělo dlouho, stejně tak jako to, že tato změna bude mít vliv na smrkové monokultury. Zodpovědná místa to neřešila. Ony položené drenáže a napřímené toky mají vliv na vysychání celé země, a smrk sucho nesnáší, oslabený jedinec je potom snadnou obětí škůdců. Vzduch ochladit neumíme, po ztrátě lesů tu budou teploty stoupat ještě více, ale můžeme zadržet vodu v krajině změnou hospodaření v ní. Obnova mezí, zalučnění i zalesnění svahů, revitalizace toků (to znamená obnova meandrů, místo napřímeného kanálu) omezit pěstování některých energetických plodin, třeba kukuřice pro bioplynky je zhoubou pro naší zemi.

Co dělat s kůrovcem, popsal Karel Klostermann v románu V ráji šumavském (reálná ničivá vichřice a následná kůrovcová kalamita v 70. letech 19. století): obrovské množství vysilující ruční práce. Tehdy nouze a slušné mzdy v lese lidi pracovat donutily; dnes sype dávky sociální stát a nezaměstnané nelze ponižovat nařízenou prací.

Dobrý den. Paní poslankyně, dovolím si v této souvislosti konstatovat některé skutečnosti, které s kalamitou kůrovce přímo nesouvisí, avšak ukazují na celkový vývoj v resortu. V roce 1989 mělo České ministerstvo zemědělství cca 350 zaměstnanců (plus Federální min. 220) celkem cca 570 osob dvou úřadů v jedné budově. Dnes má MZe cca 780 (možná i více) úředníků. Na práce a služby výpočetní techniky se na začátku 90-tých let vydalo cca 100 mil. Kč ročně. V současné době je na informatiku resortu vydávána cca 1 miliarda Kč ročně. Myslím, že si nikdo z našich zemědělců, natož z méně obeznámených občanů, vůbec v největší fantazii nedokáže představit marasmus, který v tomto úřadě vládne. Přičinili se o to rukou společnou a nerozdílnou všichni bývalí ministři Fenclem počínaje přes Palase, Zgarbu a jiné, konče Jurečkou (eskamotérem non plus ultra). Je vůbec s podivem, že naše odvětví zemědělství, lesnictví, vodohospodářství a výroba potravin vlivům takového orgánu, jakým je toto ministerstvo, ještě odolávají. Zkuste si zajít někam do zemědělských podniků a přeptat se na to.

Výměna ředitelů nic neřeší. to je jenom akce, aby ministři ukázali že fungují. Základní problém je v systému. Byl nastaven systém, že pro LČR těží firmy na základě tendrů. Velké firmy, které si pak najímají menší firmy na vlastní práci. Do lesa nikoho jiného nepustí. Kůrovec většinou napadá stromy od jednotlivců, ale pokud se nekoná, rychle se rozšiřuje. A pro velké firmy se nevyplatí jet uklidit hnízda o několika stromech-malý výkon za velké peníze. Tak se to nechá a je z toho kalamita. Dříve nebyl problém, aby hajný sehnal někoho v okolí, aby ty dva-tři stromy urychleně ukidil. Sice z toho moc nebylo, ale byla možnost to podchytit včas.

Kde jsou ti ochránci Proč se nepřivážou řetězy na ochranu stromů